Na hlavu současného vedení Hořovic se v minulých týdnech sesypala vlna kritiky, která mě coby starostu města nutí k zamyšlení, zda jsme opravdu tak špatní? Možná impulsem, který odstartoval celý proud útoků, útoků založených na řadě nepravd a polopravd, byl odchod jedné z radních ze zastupitelstva města. Přestože zmíněný odchod byl zcela v osobní rovině, vyvolal u některých „nespokojených“ naději na změnu složení městské koalice, která by ovšem v závěru volebního období mohla jen málo co dokázat.

Autoři článků a otevřených dopisů se snaží špinit práci těch, kteří pro město něco po mnoha letech udělali. Sami přitom pro město nedělají nic, dokonce mu naprosto nezakrytě škodí například uzavřenými ulicemi. Je k zamyšlení, jestli nakonec není lepší nedělat nic a také nic nezkazit. I když samozřejmě nikdo není dokonalý, nejsem si vědom žádného závažného porušení zákona ani etiky komunálního politika. Těžko se mi ovšem reaguje na nesmyslné poznámky o předraženém nápisu na sportovní hale za téměř 60 miliónů korun, který byl pořízen za 90 tisíc. Kde jinde už hledat malichernost.

Říkám si, co asi „zaujme“ naše kritiky na chystaných akcích. Co špatného pro Hořovice bude znamenat rekonstrukce silnice k nemocnici, kde konečně vznikne tak potřebné velkokapacitní parkoviště? Bude snad kruhový objezd u Sluneční brány moc malý nebo možná moc velký? Jestlipak fasáda, nová okna na opraveném společenském domě budou barevně ladit? No a sběrný dvůr v prostorách bývalého školního statku přece měl být už dávno.

Je někdy až úsměvné slyšet odpovědi těch, kterých se zeptáte, jak byste zrovna tento problém řešil(a) VY?

Snad by stačilo jen změnit tón? Nevím kdy přesně se nám do společenské a tedy i politické konverzace vmísilo tolik agrese? Jsem přesvědčen, že většinu současné populace tento tón unavuje a nutí ji ignorovat ho. Je to škoda, protože společně dokážeme víc.

Znovu si tedy jako pozitivní zprávu dovolím uvést vše, co se nám v Hořovicích v posledním volebním období podařilo: zrekonstruovaná sportovní hala, zateplená budova první základní školy, zrekonstruované ulice Strmá a Rpetská, cyklostezka Hořovice – Rpety, nové chodníky v ulici Tyršově, Klostermannově a Příbramské, Muzeum Hořovicka, nové infocentrum s víkendovým provozem a nová knihovna v budově Starého zámku, záchytné parkoviště ve Fügnerově ulici, nové zázemí pro tenisový klub Spartaku nebo dohlížecí a kamerový systém města.

Této radě města zbývá rok života do řádných komunálních voleb a rozhodně se nemá za co stydět. I v tom posledním roce ji čeká hodně rozdělané práce pro Hořovice, kterou musí zvládnout. Potom už budou naši práci hodnotit voliči a já věřím, že spravedlivě.

Kdysi jsem slyšel jedno srovnání našeho národního pohledu na věc s pohledem velké většiny světa. Šlo o pohled na poloprázdnou sklenici vína. Francouz si řekne: „Ještě mám sklenici z poloviny plnou“. Čech naopak soudí: „ Už mi zbývá jen polovina“.

Není důvod k pesimismu, máme se opravdu velmi dobře a záleží jen na nás všech, zda se budeme mít ještě lépe. Dívejme se tedy na svět spíše růžovými než černými brýlemi.

S úctou Dr. Ing. Jiří Peřina (ČSSD), starosta Hořovic.