Většina programů kandidujících subjektů do městského zastupitelstva slibovala svým voličům otevřenost. V případě samosprávy, tedy komunálních politiků, by měla být otevřenost k občanům města samozřejmostí. Pokud se jedná o úředníky městského úřadu, tady jde o zcela jiný případ.

Úředník je zaměstnanec jako každý jiný a své účty žádným voličům neskládá. Dokonce ani starosta města, a to ne každý ví, nemá žádné personální pravomoci vůči zaměstnancům městského úřadu. Má pouze jediné právo, jmenovat tajemníka, kterého navíc do funkce musí schválit také ředitel krajského úřadu. Jsem přesvědčen, že valná část úředníků městského úřadu zaujímá k našim, a nejen našim občanům, klientský přístup v duchu slušného chování. I když, jak jsem nedávno zjistil, ne všichni občané města tento můj názor sdílí. Někomu například vadí, když úředník nepozdraví. Mě osobně překvapuje, že dnes se vůbec přestávají lidé zdravit a osobně zdravím každého a s úsměvem. Mám totiž jednu zásadu, člověk se nemá měnit s funkcí. I starosta, radní, vedoucí odboru nebo tajemník jsou jen lidé a lidmi mají zůstat i ve své funkci.

Ale zpět ke komunálním politikům. Některým zastupitelům se nemusí jejich pozice politika líbit a argumentují tím, že přece nekandidovali za žádnou politickou stranu. Ale ať chceme nebo ne, i komunální politika je politikou. Kdo se zabývá zájmy veřejnými, prostě dělá politiku a nemusí přitom být straníkem. Žijeme v demokratické zemi a musíme si uvědomit, že veřejná vláda je postavena na tzv. zastupitelské demokracii. Prostě každý má právo si do nejvyššího orgánu města, tedy zastupitelstva, zvolit svého zastupitele.
Demokracie znamená, že převažuje názor většiny. Proto také ne vždy se každému splní to, že jeho favorit v zastupitelstvu usedne nebo se stane zastupitelem koalice, tedy vládnoucí většiny. Nicméně ani opoziční, tedy menšinový zastupitel, není bez pravomocí. Obracejme se tedy na své zastupitele, jsou zvoleni právě námi a pro nás. Logicky není možné, aby o každém detailu rozhodovalo celé město, nepotřebovali bychom potom žádnou zastupitelskou demokracii. Možná se takový systém někomu nelíbí, ale spravedlivější vlastně neexistuje. Navíc má každý právo sám do zastupitelstva města kandidovat a své názory tak v rámci svého politického uskupení prosazovat. Záleží pak jen na tom, zda přesvědčí onu většinu.

Zejména v našich zemích, Hořovice nevyjímaje, se neradi podřizujeme většině. Pokud se náš názor většině nelíbí, hloupí jsou ti druzí. Bohužel méně z nás začíná řešit problém u sebe a téměř vždy hledáme problém právě jinde, i když je u nás. Také spousta z nás o problémech jen mluví, ale už málokdo je ochoten je řešit. Dokonce jsou takoví, kteří problémy uměle vyvolávají s cílem zaujmout nebo pošpinit. Važme si proto těch, kteří konají, více než těch, kteří jen mluví. Nebuďme slepí a hluší k názorům druhých a chovejme se k sobě vzájemně slušně. Možná začněme tím, že se budeme zdravit a přidáme-li k tomu úsměv, chybu určitě neuděláme.

S úctou
Dr. Ing. Jiří Peřina (ČSSD), starosta města Hořovice